K čemu může sloužit obrazová mapa
Tarot lze použít jako sadu obrazů, nad nimiž se dobře kladou otázky. Na kartách jsou postavy, stavby, zvířata, krajiny i předměty. Jejich vztah na ploše obrazu vytváří příběh, který si různí lidé doplní odlišně. Při sebereflexi je právě tato otevřenost důležitá. Karta nabízí něco společného, na co se můžeme dívat, zatímco asociace vypovídají o situaci člověka, který je právě zaznamenává. Obraz může přivést pozornost ke zkušenosti, jež byla dosud těžko pojmenovatelná. Mapa má hodnotu, pokud nám pomáhá orientovat se při skutečném kroku. Při čtení symbolu je proto užitečné vracet se k tomu, kde v běžném životě jeho souvislost opravdu pozorujete.
Nejdřív popište obraz bez hodnocení
Vyberte si kartu s postavou. Zapište, kde stojí, kam se dívá a jaké předměty má kolem sebe. Pokud vidíte dvě barvy, uveďte je bez odhadu toho, co znamenají. Věta „V pozadí jsou zavřené dveře“ funguje jinak než „Postava se nemůže dostat ven“. Druhá už obsahuje domněnku o situaci. Když se naučíte rozdíl zachytit, získáte prostor vytvořit víc interpretací. Dveře mohou být překážka, soukromí nebo obyčejná hranice mezi dvěma místnostmi. Také lze zkoumat, zda postava vůbec potřebuje projít. V každé možnosti má stejný detail jinou funkci. Při výkladu karet si dejte chvíli na několik konkrétních pozorování a teprve potom mezi nimi vyberte prvek, u kterého chcete zůstat.
Z asociace udělejte konkrétní větu
Když vás na kartě osloví určitý detail, zapište, co vám připomíná. Pokud vás napadne slovo „svoboda“, zkuste připojit okamžik, kdy jste ji skutečně pocítili. Třeba vás obraz cesty přivede ke vzpomínce na den, kdy jste mohli sami určit pracovní postup. Taková věta je použitelnější než obecné hodnocení. Ukazuje, že důležitým prvkem pro vás může být možnost zvolit tempo nebo pořadí úkolů. Pokud jiný člověk ve stejném obrazu vidí samotu, jeho zkušenost může být stejně přesná vzhledem k vlastní situaci. Při čtení tarotových karet se proto vyplatí vnímat, jestli popisujete osobní význam, nebo obecný motiv. Oba se mohou potkat a oba mohou zůstat otevřené.
Jak použít význam známý z tradice
Tradiční význam může pomoci porovnat vlastní čtení s širším kulturním kontextem. Třeba Poustevník s lucernou bývá spojován s odstupem a hledáním. Když vás ale na jeho kartě zaujme, že lucerna osvěcuje jen malou vzdálenost, můžete se ptát na rozsah informací, které skutečně potřebujete před rozhodnutím. Možná pak zjistíte, že čekáte na jistotu o celé trase, ačkoli zatím stačí ověřit první krok. Tradiční kontext může rozšířit pohled a osobní otázka mu dát praktický účel. Je možné postupovat i obráceně. Nejdřív si napíšete vlastní dojem, přečtete běžný výklad a potom zaznamenáte, která část se s vaší zkušeností shoduje. Při více čteních tak uvidíte, co do obrazu přinášíte pravidelně.
Jak do obrazu vstupují emoce
Výrazný obraz může vyvolat rychlý pocit, který předchází promyšlené interpretaci. Zapište si ho co nejprostěji. „Cítím neklid“ je pozorování vlastní reakce. Odpověď na otázku „Čím je způsobený?“ může potřebovat víc času. Někdy vadí samotná barva nebo připomínka nedávného rozhovoru. Jindy se ukáže, že vás zneklidňuje představa situace, kterou karta pouze evokuje. Pokud se v obraze objevují dvě různé emoce, dejte jim místo vedle sebe. Můžete se cítit přitaženi novou možností a současně mít obavy o podmínky, za kterých by byla dostupná. Na každou otázku potom hledáte jiné informace. Emoce se stává zdrojem pozornosti, jejíž význam dál ověřujete.
Dvě karty a rozdíl mezi nimi
Položte vedle sebe dva obrazy a vyberte jen jeden znak, ve kterém se liší. Na první kartě stojí postava zády, na druhé se dívá přímo před sebe. Možná vás zajímá, kdo se v dané situaci dívá na vás a na koho se chcete dívat vy. Pokud máte otázku k rozhovoru, můžete popsat, kdy máte prostor přemýšlet a kdy se soustředíte na reakci druhého člověka. Vedle rozdílů sledujte i podobnosti. Na obou scénách může být stejný předmět a jeho poloha se mění. Při psaní máte možnost zkusit obě karty v obráceném pořadí. Pokud se příběh změní, zapište, co nový sled zdůraznil. Tím se práce s více kartami stává zkoumáním vztahů mezi obrazy.
Co si z výkladu ověřit mimo karty
Pokud obraz podnítil otázku k rozhodnutí, vyberte jednu věc, kterou můžete zjistit v běžném životě. Třeba budete chtít porovnat časové nároky dvou možností nebo se někoho zeptat, jak skutečně pochopil vaši dohodu. Jasná otázka se pozná podle toho, že víte, u koho nebo kde odpověď hledat. Po prověření se k zápisu vraťte. Pokud jste očekávali nepříjemnou reakci a rozhovor proběhl klidně, poznamenejte si, co tomu mohlo pomoci. Když se původní očekávání potvrdilo, je užitečné zaznamenat také to, jak jste reagovali a jestli vám pomohla příprava. Získáte další podklad, ze kterého se dá při budoucím rozhodování vycházet bez ohledu na použitou kartu.
Krátké cvičení s jediným obrazem
Napište otázku o jedné skutečné situaci. Pak si vyberte kartu nebo jinou ilustraci, na kterou se chcete dívat. Po jedné minutě zaznamenejte tři detaily a jednu vlastní asociaci. V dalším kroku z ní udělejte otázku a doplňte, kdy ji můžete ověřit. Pokud vám například most připomene obtížný začátek, můžete se ptát, co by vám usnadnilo první týden v nové roli. Poté si zapište, koho můžete požádat o praktickou informaci. Čím menší je další krok, tím snazší je k němu vztáhnout skutečný výsledek. Po týdnu k zápisu přidejte dvě věty o tom, co se změnilo. Původní obrázek si přitom můžete prohlédnout ještě jednou.
Kde najít další obrazy a otázky
Podrobnosti o jednotlivých kartách najdete v přehledu všech tarotových karet. Každý text nabízí popis jednoho obrazu a samostatnou otázku k vlastní zkušenosti. Vyplatí se začít kartou, která vás zaujala sama od sebe, a hledat situaci, se kterou ji dokážete spojit. Pokud se význam mění od jednoho čtení ke druhému, mohou být zajímavé oba zápisy. Ukažte si, co se tehdy v životě měnilo a proč vás zaujaly odlišné podrobnosti. Při delší práci se k tomu hodí deník. Téma vlastního vztahu k obrazům vysvětluje i stránka Jak funguje výklad karet. Pro historickou obrazovou tradici můžete otevřít příručku Arthura Edwarda Waitea.
Pokud se vaše pozorování po návratu opakuje, zkuste stejnou otázku položit s jiným obrazem. Porovnání ukáže, které části vaší úvahy vznikly z detailu konkrétní karty a které byste formulovali i při odlišné ilustraci.